2021_Instalace

Festival OBNAŽENI Zrání

Instalace ve veřejném prostoru 18. 6. - 5. 9. 2021 





Díky fotkám Míly Štáfka, který u toho byl, uvidíte, jak to všechno vyrostlo...



REKULTIVACE / Dagmar Šubrtová, výtvarný host letošního festivalu
Štefánikovo náměstí v Chomutově


Dočasná instalace seskupení rezavých siluet suchých stromů je výmluvným symbolem problematiky narůstající civilizační devastace krajiny s potřebou poukázat na aktuální kritiku dlouhodobého zacházení s rozsáhlými plochami naší krajiny. Téma rekultivace je umělá přeměna místa, jež může být mnohdy ukázkou neodborného nebo finančně zneužitého korporátního počínání. Výsledkem je pak často nezdar výsadby, avšak počin dobře financovaný, například přeměna vytěžených ploch na uměle vysázené lesy. Rekultivační firmy však převážně využívají nevhodné druhy dřevin, z nichž navíc vysazují stejnověké monokultury a tak v důsledku nepřináší žádný trvalý užitek. 


    



Sochařka a kurátorka Dagmar Šubrtová (*1973) žije a pracuje v Kladně. Absolvovala ateliér sochařství Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, kde pak několik let působila jako asistentka. Vedle umělecké profese se věnuje i tematickým kurátorským projektům, jako je dlouhodobá dramaturgie výstavního programu galerie Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd v Praze. Pracovala několik let jako kurátorka galerie Mayrau v hornickém skanzenu bývalého dolu ve Vinařicích u Kladna. Ve volné tvorbě se inspiruje industriální krajinou kladenských dolů, změnami reliéfu krajiny v důsledku dobývání uhlí a aktuálními otázkami proměn krajiny a problematice provázanosti postindustriální společnosti a přírody. Od roku 2015 se autorka zabývá projektem s názvem Na pomezí samoty Frontiers of solitude. http://frontiers-of-solitude.org/


Více o autorce: http://dagmarsubrtova.cz/ 






NÁVŠTĚVA / Josef Šporgy, Dan Černý
městský park v Chomutově (palouk mezi lázněmi a Rozmarýnem)


Dozrává lidstvo k setkání s mimozemskými bytostmi? Jsme na cestě k poznání k uvědomění, že nás něco kosmického přesahuje, že nejsme jedineční ve vesmíru? Že se budeme za stav naší unikátní planety zodpovídat vyspělejším společenství?

socha: Josef Šporgy

fotografická část instalace: Dan Černý
+ Roman Dušek, Ibra Ibrahimovič, instagram.com/_faunaphoto, Miroslav Rada, Lucie Salabová, Rostislav Stach, Miloš Štáfek, Libor Zavoral, Miloš Žihla


   


Josef Šporgy se narodil v roce 1973 v Sokolově. Studoval v Chomutově pod vedením akademického malíře Kamila Sopka. Od roku 1992 se zúčastnil a spolupracoval na mnoha výstavách a sochařských sympozií. V roce 2005 realizoval sochu z pískovce „Kořeny“ v Chomutově. Socha je památníkem stoleté lípy poražené vandaly a zároveň se v ní autor snaží vyvolat zamyšlení o lidských kořenech. Pro ZUŠ v Jirkově vytvořil pískovcové sousoší „Múza, talent a píle“, které má zobrazovat tři hlavní pilíře trvalého díla. V tvorbě se věnuje především grafice - linoryty a sochání do dřeva či kamene. Námětem je nejčastěji lidské tělo ale věnuje se také abstrakci. Vyrábí art-nábytek, hudební dechové nástroje ze dřeva (australské didgeridoo), loutky, kulisy, ilustruje knihy, realizoval obal CD pro hudební skupinu.
 www.sporgy-art.com, sporgy@seznam.cz




Daniel Černý

*1972, fotograf

www.daniel-cerny.com, info@daniel-cerny.com







INDIVIDUALITA / Jana Nuslauerová
Příční ulice v Chomutově


Každý má stejné podmínky – zeminu, prostor, vlhkost… a přece je každý jiný.

Instalace Individualita popisuje jedince jako jednotku, část celku – řádu – systému. Naráží na problematiku institucionalizovaného pohledu a přístupu k jednotlivcům s různými zkušenostmi, potřebami a potenciálem, který je stále častou realitou také v našem vzdělávacím systému. Pro koho jsou tyto podmínky ideální a koho naopak ničí? Co všechno v nás může tento přístup podpořit, podnítit nebo udupat? Co z nás vyroste? A co tedy potřebujeme nejvíc v době vlastního zrání? Na tyto otázky bude autorka hledat odpovědi spolu s účastníky výtvarné dílny (7. 8. 2021), kde instalaci společně dotvoří.


  

     


Pedagožka, výtvarnice a organizátorka festivalu Obnaženi Jana Nuslauerová (*1984) žije v Praze, ale do města svého dětství a dospívání se pravidelně vrací i kvůli tvorbě. Stála u zrodu festivalu Obnaženi v roce 2003, který od té doby spoluorganizuje. Absolvovala učitelství Výtvarné výchovy (PedF, UK v Praze), kterému se od VŠ zaujatě věnuje. Ve své volné tvorbě pracuje především s kresbou a malbou, ale v posledních letech experimentuje i s prostorovou tvorbou. Tu pravidelně prezentuje na festivalu Obnaženi, pro který pořádá také výtvarné dílny.  Účastní se skupinových výstav a má zkušenost i s ilustrací básnické sbírky.






MŮJ DŮM / Jiří Němec, Tereza Zemanová 

podchod pod kruhovým objezdem u autobusového nádraží v Chomutově

Můj úkryt i chrám, opatruje barvy mé.

Při samotném vzniku díla se může kdokoliv z kolemjdoucích připojit do otevřené dílny pletení, jejíž výstup bude součástí této instalace (pátek 18.6.: 16:00 - 19:00, sobota 19.6.: 10:00 - 17:00, kdo má - jehlice a vlnu s sebou. 








MgA. Jiří Němec (*1981) vystudoval obor Sochařství 2 pod vedením doc. ak. soch. Jiřího Beránka. Od roku 2013 je vedoucím  kurzu figurální kresby a modelování portrétu na ZUŠ v Jirkově. Aktivně se účastní sochařských sympozií  a skupinových  výstav. V současnosti pracuje na modelu sochy Údlické Madony z poč. 15. stol., pro využití k edukačním programům Oblastního muzea v Chomutově. Jiří Němec se věnuje zejména figurální tvorbě. Experimentuje s možnostmi řešení prostoru. Rád pracuje se dřevem, má zkušenosti s modelováním do měkkého betonu, ale i dalšími materiály a technikami. Nebojí se experimentovat s novými postupy. Jeho díla můžeme vidět nejen v městském veřejném prostoru, ale mnohdy jsou i součástí přírodních scenérií (louka u Boleboře, sousoší Tanec, 2010; Červený Hrádek, u zámeckého rybníka, Tíha, 2016).
Pro Obnaženi 2021 tvořil instalaci Můj dům společně se svojí partnerkou, výtvarnicí  BcA. Terezou Zemanovou (*1980), která se po studiích Knižní kultury na  ZČU v Plzni věnovala především intuitivní malbě a dokumentaristicky laděným cestovním deníkům. 



Novinkou letošního ročníku bude doba, po kterou budou výtvarné objekty ve veřejném prostoru města instalovány. Zatímco v minulých letech se ve městě objevily vždy jen na den či několik dní, letošní léto budou k vidění až do začátku září. Všechny zmíněné instalace propojuje téma Zrání, které organizátoři pro letošní ročník zvolili s odkazem na vývoj, jímž prošel festival ve svých osmnácti letech existence, prezentující umělci, ale také s odkazem na vývoj a proměny okolního světa.